Druhohory jsou drsná krajina plná predátorů. Kdo však pozná tuto krajinu, objeví její skrytou krásu.

Říjen 2011

Portréty - 1

30. října 2011 v 8:48 | Dinosaur12 |  Mé kresby
Nakteslil jsem tři obrázky hlav dinosaurů podole lebek.



Projekt - Poušť Gobi 2/2

24. října 2011 v 20:18 | Dinosaur12 |  Ostatní
Nacházíme se opět na území dnešního Mongolska. Posunuli jsme se však o pět milionů let dál. Některé druhy přežily, například velociraptoři, ale jiné vyhynuly. V pouštním nehostinném světě se skupinka velociraptorů chystá ukořistit cizí vejce. To, co je vyruší však tentokrát nejsou starostliví oviraptoři, nýbrž jejich potomci. Oviraptosauři druhu gigantoraptor erlianensis, dorůstající až čtyřnásobné délky svých předků. Tyto obří nestvůry s krátkými zobáky narozdíl od oviraptorů neměly hřeben na vršku hlavy. I přes svou velikost nebyli největšími masožravci pravěkého Mongolska. Až dvanáctimtrovým, robustním tělem disponoval dravec tarbosaurus. Byl to blízký příbuzný severoamerických tyranosaurů a dokázal ulovit téměř cokoli, co žilo v jeho okolí. Nejobtížnější kořistí byla však bez pochyby stále přežívající obrněná tarchia. Jednou dobře mířenou ránou mohla zlomit obrovskému tarbosaurovi nohu. Tarbosaurovým příbuzným ze stejné doby a místa byl šestimetrový predátor alioramus. Od jiných tyranosaurů se odlišoval mnoha zřejmými rozdíly, především velikostí, tvarem lebky a pro něj typickými nízkými výrůstky na čenichu. Takoví predátoři se obvykle živili hadrosaury. Jediným dostupným rodem hadrosaur byl ale pouze třináctimetrový saurolophus s drobným, dozadu směřujícím hřebínkem na hlavě. Alioramové by museli být mimořádně obratní a inteligentní, aby mohli ulovit takovou kořist. Proto se nejspíš specializovali na lov manších, ale rychlejších dinosaurů. Dinosaurů rodu gallimimus. Tito sedmimetroví terapodi s dlouhými krky měli malé hlavy s tlamami, specializovanými na rostlinnou stravu. Alioramové je mohli lovit podobně, jako gepard, tedy se skrývali a čekali, až bude kořist na dosah. Pak vyrazili. Zvláštní ještěr therizinosaurus se nejspíš podobal gallimimům. Jeho celková podoba byla odvozena od podoby jeho příbuzných. Jméno therizinosaurus znamená ,,ještěr s kosou". Měl totiž nejdelší drápy ze všech dinosaurů. Jeden mohl měřit až jeden metr. V poušti Gobi byl také zaznamenán nález dinosaura, který je dnes největší záhadou paleontologie. Mezi splavenými kusy horniny, která se utrhla při bouřce, byly nalezeny gigantické přední končetiny. Pravděpodobně šlo o tvora, příbuzného gallimimovi. Ten byl však největším zástupcem své skupiny a odhad délky těla tohoto zvířete, pojmenovaného deinocheirus byla neuvěřitelných dvacet metrů. Šlo tak o největší dvounohé zvíře všech dob.



Podivní prehistoričtí živočichové

24. října 2011 v 19:24 | Dinosaur12 |  Ostatní
HELICOPRION
Tento velice zvláštní žralok se objevil na konci karbonu a přežíval až do spodního triasu. Je znám pouze z nálezů zubů, stočených do spirály. K čemu tyto zuby používal je dosud záhadou. Mohly například sloužit k drcení ulit amonitů. Helicoprion však nebyl moc dobrým plavcem a musel de spokojit s pomalejší kořistí.

ESTEMMENOSUCHUS
Mohutný permský plaz s obrovskými lícními kostmi a výrůstky připomínajícími parohy přistupuje k řece, aby se napil. Čtyři metry dlouhý estemmenosuchus měl špičaté zuby v přední části tlamy a drobné stoličky v zadu, což ukazuje na býložravce. Žil pravděpodobně ve skupinách a útok na takovou skupinu určitě nebyl bez rizika.

AMARGASAURUS
Tento jedenáct metrů dlouhý sauropod žil ve spodní křídě v Jižní Americe a před predátory se nejspíše bránil pomocí trnů, které napřimoval ohnutím krku. Kdyby na něj nějaký predátor zaútočil, mohl by mu amargasaurus i rozpárat břicho.

KOSMOCERATOPS
Kosmoceratops richardsoni byl objeven v roce 2010 v Utahu společně s dalšími dvěma rody - utahceratopsem a vagaceratopsem. Jeho hlava byla velmi bizarní. nacházelo se na ní až 15 rohů. Dva nad očima byly extrémě zahnuté a natočené od sebe. Nosní roh byl široký a krátký. Další rohy na límci byly zatočené směrem k límci.

PROLIBYTHERIUM
Tento Severoafrický sudokopytník byl původně považován za příbuzného žirafy, nebo okapi, avšak jeho zajímavé parohy připomínaly spíše listy stromu gingo.

THYLACOSMILUS
Na první pohled se tato šelma jevila jako zcela obyčejný šavlozubý tygr. To podivné na něm bylo, že to byl vačnatec. Žil v Argentině před sedmi až pěti miliony lety a jeho šavlovité zuby byly velmi křehké, podobně, jako u šavlozubých koček. Proto měl také na spodní čelisti kostěné výběžky, které zuby chránily.



Projekt - Poušť Gobi 1/2

23. října 2011 v 22:53 | Dinosaur12 |  Ostatní
Ladné písečné duny zalévá oranžové svrchnokřídové slunce. V hnízdišti protoceratopsů se probouzí první zvířata. Jméno protoceratops znamená v překladu ,,první rohatá tvář", protože jde o prvního čtyřnohého dinosaura ze skupiny ceratopsidů. Jejich velké, ostré zobáky jim pomáhaly kousat i tuhé pouštní rostliny. Zobáky jim také mohly sloužit jako obranná zbraň na drcení kostí nepřátel. Neměli však žádné rohy. Pouze jakýsi tlustý krbolek na čenichu. Na - cházíme se v období svrchní křídy, před pěta - sedmdesáti miliony lety na území dnešního Mongolska. V území dnes legendárního dravce velociraptora. Tento masožravec byl také největším nepřítelem protoceratopsů. Důkazem tohoto tvrzení je podivná zkamenělina těchto dvou dinosaurů, zaklesnutých v boji. Vysvětlení této anomálie je dosud záhadou, pravděpodobně šlo však o sesuv půdy. Nejen protoceratopsové se starali o svá vejce. Dalším rodem ,,starostlivých" dinosaurů byli oviraptoři. Tito dva metry dlouzí, opeření raptoři měli bizarní hlavu s bezzubým zobákem a hřebenem na čele. Jejich zkameněliny se nacházely u vajec. Původně se vědci domnívali, že vejce patří jiným rodům dinosaurů. Odtud pramení jeho pojmenování ,,zloděj vajec". Nedávno se však zjistilo, že vejce patří právě oviraptorům. Oviraptor tedy vejce jiných dinosaurů skutečně požíral, ale zároveň se velmi dobře staral o svá vlastní. Dalším zajímavým dinosaurem byla shuvuuia. Byl to malý hmyzožravec, výrazně podobný velociraptorovi. Dosahoval však poloviční velikosti. Uměl však velmi rychle běhat. V poušti Gobi se ale vyskytovali i velcí dinosauři. Mezi ně patřila například tarchia gigantea, která mohla dorůstat délky až 8,5m a na zádech nesla tvrdý a pevný pancíř s ostny. Pro tehdejší masožravce byl nedostižným cílem. U mláďat však nebyl pancíř dostatečně vyvinutý a raptoří dráp jej mohl bez problému prorazit.

Červený raptor

22. října 2011 v 9:57 | Dinosaur12 |  Filmy, seriály a knížky
ČERVENÝ RAPTOR
(Autor: Robert T. Bakker)

Příběh mladé samice utahraptora se odehrává před 120. mil. lety na západě Severní Ameriky. Začíná úspěšným lovem ,,Červené" a jejího druha, který ovšem zemře po zalehnutí tělem kořisti. Ze žalu se Červená toulá podél řeky až jednou potká svoji sestru s mláďaty a spojí se s nimi. Po následující obrovské povodni zůstane skupina u velké řeky, odkud však odcházejí, kvůli přebytečné konkurenci. Dále se usadí na pobřeží a pozdéji ve vysokohorské segnosauří jeskyni, ve které dojde k tragickému zvratu... Přes tento zvrat je tato kniha velice pěkná a s plným počtem bodů
nemusím ani váhat. Mimo utahraptorů se tu objeví také: astrodon, nodosaurus, ornithocheirus, iguanodon, bernissartia, sinornis, acrocanthosaurus, želva trinitichelys, gastonia, ornithodesmus, aegialodon, ornithomimid, kronosaurus, amonit, platypterigyus, belemnit, elasmosaurus, velká mořská želva, chlupatá koule (hlodavec), deinonychus, troodon, segnosaurus, apatosaurid

Hodnocení: 10/10




archaeopteryx vs. compsognathus

8. října 2011 v 18:38 | Dinosaur12 |  Boje
Německo, před 150. mil. lety

Na malou pláž u jurského jezírka vylezl ráček, když v tom jeho tělo sevřou čelisti malého dinosaurka rodu compsognathus. Ten ráčka pouští na zem, ještě několikrát do něj kousne a začne ho žrát. Úspěšný lov pozoruje pár archaeopteryxů, malých, opeřených dinosaurů. Pár už čtyři dny nejedl a tato situace nabízela skvělou příležitost se najíst. Samec roztáhl křídla a začal plachtit směrem k hodujícímu compsognathovi. Ten se na poslední chvíli zkrčil. Když samec znovu zaútočil, udělal compsognathus rychlý výpad a kousl archaeopteryxe do křídla. Ten se zřítil na zem, postavil se a zařval na něj. Myslel si, že má vyhráno, když v tom ucítil ostrou bolest na zádech. Byla to samice. Přistála na zem a compsognathus utekl. Oba archaeopteryxové začali žrát. Poprvé za poslední čtyři dny.




Ankylosaurus

8. října 2011 v 16:49 | Dinosaur12 |  Dinosauři a jiní prehistoričtí plazi
ANKYLOSAURUS
(neohebný ještěr)

délka: 10m
naleziště: S. Amerika
období: křída
skupina: ankylosauři

Ankylosaurus byl vrcholným článkem evoluce obrněných dinosaurů. Kdybychom ho postavili
proti tyrannosaurovi, neměl by T - Rex téměř žádnou šanci. Tento sedmitunový zvířecí tank
měl záda pokrytá deskovitými trny a kožním brněním, podobným tomu, jaké mají krokodýli.
Jeho lebka byla tvořená velmi silnou kostí. I jeho víčka byla obrněná. Hlava byla rovněž
zakončena trny. Jeho největší zbraní byla však masivní kostěná palice na konci ocasu. Díky
ohebnému ocasu mohl ankylosaurus švihat tímto kyjem na všechny strany a dokázal tal T - Rexe
třeba i zabít

Ankylosaurus magniventris


Kronosaurus

8. října 2011 v 15:08 | Dinosaur12 |  Dinosauři a jiní prehistoričtí plazi
KRONOSAURUS
(Kronův ještěr)

délka: 10m
naleziště: Austrálie
období: křída
skupina: pliosauři

Kronosaurus byl velký, mohutný mořský plaz s velkými ploutvemi a krátkým ocasem, na
němž mohl mít ploutev, která by mu pomáhala kormidlovat. Zadní ploutve byly mnohem
delší, než přední a zajišťovaly rychlý pohyb. Zkamenělý obsah žaludku dokazuje, že kro -
nosaurus pohlcoval vše, co mu přišlo do cesty, podobně, jako některé dnešní druhy
žraloků. Jeho zuby byly dlouhé až 25 centimetrů, tedy o 5 centimetrů delší, než zuby
tyrannosaura rexe.

Kronosaurus queenslandicus


Časová krize - 1/3

8. října 2011 v 10:14 | Dinosaur12 |  Příběhy
Vědcům ze skryté společnosti, zabývající se atomovou a jadernou fyzikou se podařilo vytvořit stroj na cestování časem na bázi neutrinů, nedávno objevených částic rychlejších, než světlo. Jde v podstatě o gigantickou rouru, zevnitř pokrytou senzory a vysílači nově objeveného záření. Po spuštění by se uprostřed roury měla objevit brána do jiné epochy v dějinách Země. Všechny testy již byly uskutečněny a chystá se první spuštění.
David Norman seděl ve své pracovně a se zamyšlením pozoroval plány stroje času. Najednou se zvedl ze židle a vešel do hlavního sálu. Přešel k jednomu z vědců a zeptal se:,,Tak co, jak to zatím jde?". ,,Zatím dobře, jenom se ještě potřebujeme ujistit, že nás to tady všechny spolehlivě zabije", ozvalo se z rohu. Norman se otočil a uviděl chlapíka v hnědé vestě a hnědých džínách. Znal ho až moc dobře. Byl to Matt Sealth, skvělý paleontolog, ale šílený skeptik. ,,Co ten tady dělá", zeptal se.,,Šéf ho pozval",odpověděl vědec.,,Tak snad to vydržíme. Mimochodem, všechno v pořádku?"
,,Ano"
,,Tak to zpustíme?"
,,Můžeme. Připravit na zpuštění! 3... 2... 1... zpouštím".
Ze všech vysílačů vytrysklo modré světlo a všechny proudy se srazily ve středu roury, což vytvořilo modrý kotouč, trochu připomínající mléčnou dráhu. A pak už nic. Všichni kolem začali jásat. Norman měl sto chutí otočit se k paleontologovi a pořádně se mu vysmát do očí, když v tom se z kotouče ozval šílený řev, který rval uši.
Z kotouče se vyřítil gigantický, patnáct metrů dlouhý spinosaurus aegypticus a hnal se přímo proti němu. Začal utíkat jak jen mohl i když neměl kam. Spinosaurus byl zmatený a probořil skleněnou stěnu. Norman skočil zkrz díru. Střecha sousedního nákupního domu byla naštěstí hned pod hlavním sálem a tak se mu nic nestalo. Spinosaurus se na ni ovšem dostal taky. Norman začal utíkat, ale zakopl a zlomil si nohu.
Dravec zpomalil a blížil se k němu. Najednou se ozvalo:,,Hej pojď sem ty hnusnej přerostlíku". Oba se podívali na stranu. Stál tam Sealth a mával rukama. Spinosaurus znovu zařval a rozběhl se směrem k němu. Stál však za skleněnou vypouklinou, která ho neunesla a on se propadl do pátého patra nákupního centra. ,,Nic lepšího vás nenapadlo?", křičel Norman. ,,Vy mlčte! Nebýt mě, ležíte teď v žaludku toho příšeráka a teď se to pokuste vysvětlit médiím"

Pokračování příště...

Projekt - Burgesské břidlice 2/2

6. října 2011 v 15:35 | Dinosaur12 |  Ostatní
Poklidné vody oceánu Iapetus se zčeří vpádem velkého dravce. Půl metru dlouhý anomalocaris je největším zvířetem
této doby. Najednou se zastavil. Jeho kořistí se stala marella, členovec připomínající trilobita se štětkovitými výrůstky
po stranách těla. Anomalocaris ji drtí svými kruhovitými čelistmi. Když vědci tyto čelisti našly, považovali je za část
medůzy a výrůstky na špičce jeho čumáku za ocas malého členovce. Po pozření kořisti anomalocaris odplouvá a do zátoky se opět vrací život.
Kambrické moře se hemžilo nepřeberným množstvím úžasných živočichů a marella patřila k nejpočetnějším. Dno se
zaplňuje desítkami trilobitů různých druhů, jakými jsou například ellipsocephalus s výraznou, hladkou, zepředu střechovitě zkosenou glabelou (středová vypuklina hlavové části), jemu podobný olenellus, nebo velký, až 45cm
dlouhý paradoxides. Trilobiti ale nejsou jedinými obyvateli zátoky.
Členovec sanctacaris se nápadně podobá již zmíněnému anomalo -
carisovi, má však oblejší hlavu, robustnější postavu a především
měří pouhý jeden centimetr. Nejzajímavějším živočichem je však
bez pochyby čtyři centimetry dlouhá, téměř průhledná pikaia
(na obrázku vlevo nahoře). na první pohled není nijak zvláštní,avšak
jedná se o prvního strunatce, předchůdce obratlovců a tedy i nás,
lidí. Bude však trvat stovky milionů let, než se z ní vyvine člověk.









Ellipsocephalus


Jurský park (knížka)

5. října 2011 v 21:59 | Dinosaur12 |  Filmy, seriály a knížky
JURSKÝ PARK
(Autor: Michael Crichton)

Předpokládám, že děj této knihy díky filmu nemusím nijak zvlášť představovat, ale stručně. Genetická
společnost InGen nalezla způsob, jak naklonovat dinosauří DNA, pomocí bodavého hmyzu, zakonzervovaném
v jantaru. Boháč John Hammond chce na ostrově Nublar poblíž Kostariky vybudovat unikátní zábavní park
s dinosaury. Před otevřením pro veřejnost je na ostrov pozváno několik lidí. Mezi nimi jsou například
paleontolog Alan Grant, nebo matematik Ian Malcolm. Později na ostrov přijíždějí Hammondova vnoučata
Tim a Lex. Při projížďce parkem vypadne na celém ostrově proud a vyhlídkové vozy jsou napadeny
T-Rexem. Grant s dětmi se snaží dostat do řídícího střediska. Když se jim to konečně podaří, velociraptoři
uniknou z klecí a začnou terorizovat ostrov. Ten je nakonec vybombardován Kostarickou vládou.
Kromě raptora a t-rexe se tu objeví také procompsognathus, apatosaurus, othnielia, dilophosaurus,
triceratops, hadrosaurus, stegosaurus, dryosaurus, maiasaura, microceratops a cearadactylus.
Oproti filmu je zde podstatně méně chyb, například velociraptor je podle tehdejších teorií správně
(pouze nemá peří) a dilophosaurus sice plive jed ale žádný vějíř nemá.
Hodnocení: 9/10




Zoo a DinoPark Plzeň

3. října 2011 v 19:32 | Dinosaur12 |  Zajímavá místa
ZOO A DINOPARK PLZEŇ

ZOO Plzeň
Zoo v Plzni je poměrně velká zoo s obrovským počtem zvířat. Je rozdělená do několika částí podle
různých oblastí, od rovníku po Sibiř. Minulý rok se rozrostla o různá zajímavá zvířata, jako jsou např.
žirafy, nosorožci indičtí, nebo fosa madagaskarská.


DinoPark Plzeň
Dinopark je umístěn v horní části zoo a je k němu i samostatný přistup. Je to první český dinopark a některé
zdejší modely zde zůstaly od založení, případně byly upraveny, nebo přemístěny. Jsou to např. triceratops,
pachycephalosaurus, parasaurolophus, nebo monumentální model apatosaura. Velice hezká je také poměrně
nová vyhlídka na Plzeň, vedle které je umístěn model hlavy brachiosaura.